Minule jsem psal, že se obávám, že se vědci stanou obětmi politického boje. Je mi teď jasné, že už se tomu tak stalo a bylo tomu tak již v době, kdy jsem tento blog psal.

 

84 stran manipulace je název reakce Dr. Fürsta na vládní dokument z dílny ÚZIS, který měl sloužit k přesvědčení poslanců k tomu, aby prodloužili nouzový stav do 11. dubna. Reakci na tento dokument nechť si každý přečte sám, stejně jako dokument dostupný na stejném odkaze zde.

 

Dokument z dílny ÚZIS je připraven naprosto pavědecky, jak svědčí jeho forma. Jako obhajoba by neprošel ani bakalářskému studentovi. Chybí jakákoliv citace, informace jsou předkládány jako fakta, chybí však zdroje. Některá data pochází přímo z ÚZIS a nepotřebují tedy citace, avšak závěry, které jsou z nich vyvozeny jsou čisté spekulace, které působí dojmem potřeby zmanipulovat čtenáře. O formátu a kvalitě zpracování snad není třeba mluvit.

 

Přestože nesouhlasím s jedním nebo dvěma body, které Dr. Fürst předkládá jako kritiku tohoto dokumentu, myslím si, že jinak zachytil esenci dokumentu poměrně přesně a adekvátně (zbylých bodů je 16).

 

Pojďme si položit pár otázek:

 

K čemu dokument slouží?

Jde o to přesvědčit poslance, aby odhlasovali prodloužení nouzového stavu (během kterého se můžeme nechat víc podrobit východním mocnostem, a ještě se trochu víc zadlužit, o únicích státních peněz ani nemluvě. Jo a vedle toho možná zachránit občany před pandemií). Koho ale dokument vlastně přesvědčuje? Nuže, stačí přesvědčit komunistickou stranu, aby nouzový stav podpořila. O nic víc vládě nejde. Je k tomu potřeba vědecké analýzy jakéhokoliv formátu? To je spekulativní. Komunisti chtěli již dříve otevřít školy, Babiš slíbil, Babiš nedodržel. Je k tomu potřeba celá pavědecká šaráda? Nejspíš ne. Tomu odpovídá i její provedení.

 

Co na to vědci?

Je to velké zjednodušení, ale máme tu v podstatě dvě strany. Jedna je reprezentována Zdravým fórem, která vládní opatření kritizuje a stejně tak vědecký přístup, který je používán k prosazení opatření a nouzového stavu (do cíle jejich kritiky spadá Kulveit model, argumentace Iniciativy Sníh). A pak je tu Iniciativa Sníh, která se snaží získat si vládní přízeň (důvod neznámý, ale vedle osobního benefitu a pochválení ega bych očekával i založení nového ministerstva nebo inciativy (ústavu), která se pokusí prosazovat názory vědy do vládních rozhodnutí a podržet si peníze pro vědu). Problém je v tom, že se tito vědci (ona druhá skupina: prof. Hel, Hořejší, Flegr a ostatní i pan datový inženýr Ludwig) pustili do těžkého boje. Zaprodali vědecké paradigma a objektivní pravdu výměnou za budoucí prosperitu. To se jim teď vymstí, protože budou terčem. Mohou podpořit stanoviska ÚZIS, která působí tak pavědecky? Vrhne to špatné světlo na ně a na vědu celkově. Důvěra ve vědu padne, převáží selský rozum. Idea objektivní reality se rozplyne a národ, nebo možná i celé lidstvo, vstoupí na cestu sebepoznání a individuality. Období vědy a rozumu mohlo trvat déle a přispět dalšími poznatky, ale možná už to není třeba.

 

Až to všechno skončí, budou vědci velmi těžko získávat zpět své renomé. Otázkou je, jestli jim o to vůbec půjde? Možná to bude vlastně jedno, když tu bude ono ministerstvo pro vědu.

 

V toužebné reakci se trochu oprostit od vládních sprosťáren, se Iniciativa Sníh přidala ke konspiračním teoriím, a to způsobem neuvěřitelným. Vytvořila si vlastní konspirační teorii! A to sice, že nás chce vláda promořit (bez důkazů, jen domněnky, jako obvykle). Je to niterná snaha se trochu oprostit od té špíny, do které jednou nohou vstoupili.

 

V nedávném rozhovoru, již nevím přesně kdo to byl, kolega prof. Hela prohlásil, že vláda je sice zneužívá, ale že oni je taky zneužívají. K čemu to teda všechno je? O co vám jde? Víte, co jste vsadili? Víte, komu tím můžete ublížit?

 

Existuje objektivní realita/pravda?

Tato otázka na první pohled působí trochu mimo, ale pojďme si to rozebrat. Věda říká, že se snaží najít objektivní pravdu, podle které je radno se rozhodovat nebo ji minimálně vnímat. Je to vůbec možné? A i kdybychom ji znali, jednali bychom podle ní? Podívejme se, co se teď děje. Vláda sleduje své zájmy, posílá peníze cizincům a nejasným osobnostem za účelem nákupu pomůcek. Vědci se mezi sebou hádají, jejich tvrzení se v lecčem liší. Osočují se různými slovy a nálepkami, místo toho, aby hledali konsenzus. Jak je možné, že dvě skupiny dojdou ke dvěma naprosto různým výsledkům? Odpověď je poměrně jednoduchá: do jejich výsledků a jednání se promítá jejich subjektivní postoj, který je propojením vědomí a podvědomí. Možná by bylo jednoduší si přiznat, že nejsme úplně schopni jednat objektivně, že vždy budou naše výsledky postiženy naším subjektivním pohledem, vědomě nebo ne, bude to tak. Pak při hledání objektivní pravdy nezbude než si poradit od ostatních. To vede i k uvědomění, že subjektivně budou jednat vládní představitelé, a to mějme na paměti.

 

Závěrem prosba k vědcům: Mluvte spolu, nehrajte hry s vládou, nezaprodejte, co vám nepatří. Myslete, že ne vše se dá řídit jen vědecky. Poděkujte svým egům, ale uvědomte si, že jsou tu lidé, kteří trpí.